Děčín 12.4.2008

Jó Děčín, to byla naše historicky první zkouška nového muzikálu, který vymyslela Zuzka Součková s bratrem a jejím mužem Jirkou. Na nácviku se sešlo okolo dvaceti mládežníků, talentovaných a nadějných herců ze širokého okolí, většinou z Rumburku, Děčína a České Lípy. Sice nám to zkoušení moc nešlo, ale co byste od prvního nácviku čekali. Po nácviku jsme se vypravili na výlet na Pastýřskou stěnu, kde nás zastihla svatba a navíc my z České Lípy jsme chtěli stihnout vlak. I přesto, že jsme se cestou dolů shodli, že už nemá cenu se honit za vlakem, tak jsme ostatní nakonec dokázali vyhecovat ke sprintu pro zavazadla a na nádraží. Naštěstí jsme vše stihli a v pořádku odcestovali do České Lípy… 

Česká Lípa 3.5.2008

Další setkání mládeže z Rumburku, Děčína  a ČL za účelem procvičení již avizovaného muzikálu Marnotratný syn proběhlo u nás v České Lípě 2-3.5.2008. Po již lepším nácviku než posledně (protože jsme jakž takž ten text už uměli) jsme se vydali na tradiční výlet s Jirkou, a to konkrétně na Klíč. I přes nadmořskou výšku výše zmiňovaného ,,kopečka“ se nám výlet líbil. Abych nezapomněl, po všem se večer konala oslava narozenin Noemi, která se nyní může pyšnit již sedmnácti lety, co je na světě J. Zlatý hřeb večera bylo to, že Noemi vyžehlila Davidovi vlasy, až se z nich kouřilo J. Pak se hrály hry a jelo se domů.

Rumburk 14.6.2008

Po vcelku normální pobožnosti v Rumburku jsme měli v plánu jít na nedalekou rozhlednu. Jenže se stalo s čím David nepočítal, a to s mega velkou porcí svíčkové, která se přece nemůže vyhodit… Po obědě se tedy podle plánu šlo na rozhlednu. Do kopce jsme si museli všichni vypomoct, ale dole jsme byli šupem J. Na rozhledně byl skvělý výhled s popisem všech viditelných pohoří. Dále po navštívení rozhledny se ještě šlo k nedaleké kapličce a odtud do Zahrad, odkud jsme vyrazili. Ovšem Česká Lípa opět bodovala "už se zase něco přihodilo". Poté, co Jirka odvezl mládež z České Lípy na nádraží zjistili, že se nějakým záhadným způsobem zbytek svíčkové(co měl David k obědu) vylil po kufru, ale opravdu je záhadou, jak se to stalo. Vlak jsme tedy nestihli a museli jsme počkat na příjezd hodné maminky Davida.

Bobří vodopády 2008

31. ročník Bobřích vodopádů se opravdu vydařil. Nepršelo, jak se to ostatně na Bobří vodopády sluší a patří. Mája pro tuto sešlost vymyslela něco jako strašidelnou stezku pro malé. Mládežníkům z našeho trojúhelníku (Rumburk, Česká Lípa, Děčín) přidělila postavy a úkoly, které měli zadat malým. Nevím, jak přesně dopadl žebříček od prvního po poslední místo, ale tuším, že vyhrály všechny děti. Strýček Milan Hološ vařil(již tradičně) guláš, hrál se volejbal, kopaná, badminton atd... Míče již tradičně padaly do nedalekého potoka, někdy jim i někdo nenápadně pomohl. Nějak se oproti loňsku zúžil břeh a rozšířil potok a hádejte kam směřovaly skoky. Musím dodat, že ponožky jsme sušili ještě druhý den. Byla ale legrace a to je hlavní. Ke konci byla ještě tradiční aukce a tombola, kde se vybíraly peníze na guláš. Nutno připomenout, že příští rok se bude akce Bobří vodopády přesouvat na jiné místo, už se těšíme!

50.výročí sboru v Rbk